top of page

CESTY K VYSPĚLÉMU ČESKU

Česko jako lídr v globální transformované ekonomice

Tímto společným prohlášením se poprvé spojila aliance byznysu, expertních a neziskových organizací, která jasně deklaruje, že měnící se světová i evropská ekonomika představuje bezprecedentní příležitosti pro českou ekonomiku. Nyní je nejvyšší čas zahájit spolupráci na odstraňování překážek a vytváření přehledných podmínek pro investory. Finanční prostředky soukromého sektoru jsou připraveny podpořit ekonomickou transformaci naší země, zbývá jen podpora politická.

Naším cílem je vybudovat českou ekonomiku, která stojí v čele globální ekonomické transformace, nejen proto, že je to pro ČR výhodné. Jako pragmaticky nejlepší řešení pro ČR stojíme o ekonomiku, která splňuje níže uvedená kritéria. Pro jejich naplnění doporučujeme zaměřit se na implementaci následujících kroků, které vycházejí z respektovaných studií nebo pracují s doporučeními z letos vydaných zpráv Enrica Letty[1] a Maria Draghiho[2].

Racionální a moderní energie pro Česko

Podpora rozvoje moderního a udržitelného energetického mixu dle evropských a mezinárodních závazků ČR, který zajistí spolehlivé dodávky elektřiny pro konkurenceschopnost české ekonomiky pomocí snížení nákladů a umožnění investic v souladu s ESG kritérii. Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE), zejména sluneční a větrné energie, na celkové spotřebě by měl činit 30 % do roku 2030 podle aktuální verze Národních klimaticko-energetických plánů (NKEP)[3]. Pro takovýto rozvoj je třeba odbourat zejména následující překážky:

  • Modernizace přenosové a distribuční soustavy a její příprava na moderní energetický systém je klíčová nejen pro další rozvoj obnovitelných zdrojů.

  • Urychlení povolovacích procesů pro větrné a solární elektrárny[4] a výstavbu přenosové a distribuční soustavy, včetně schválení a využívání akceleračních zón.

  • ​Rozvoj chytrých sítí, urychlení roll-outu chytrého měření, efektivního řízení elektrizační soustavy, dotažení klíčové legislativy pro rozvoj a investice do technologií akumulace a agregace flexibility.

  • Vhodné nastavení investičních a provozních podpor (PPA, Contracts for Difference, kapacitní platby, a jiné), aby podpořily modernizaci české energetiky.

Racionální exit od uhlí a odmítnutí dotací či jiných netržních forem podpory na provoz starých, emisně náročných elektráren; využití dostupných veřejných i soukromých financí na modernizaci energetiky, částečnou konverzi uhelných elektráren na plynové nebo na rozvoj obnovitelných zdrojů a chytrých sítí.

Modernizace teplárenství a zajištění udržitelné ekonomické transformace vytápění budov pomocí: 

  • rozvoje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET, kogenerace)

  • podpora výzkumu, výroby a instalací technologie tepelných čerpadel[5]

  • podpora obnovitelných zdrojů vytápění

  • výzkum dalších potenciálních řešení v oblasti teplárenství,  např. akumulace tepla, solární termika, geotermální technologie.

Investice do snižování energetické náročnosti domácností i firem s důrazem na pomoc s cenami energií ohroženým subjektům.

Umožnění maximálního využití benefitů sdílení elektřiny díky měkké i investiční podpoře, dostupnosti infrastruktury a nastavení tarifních poplatků. Zapojení nových hráčů —domácností, malých firem a samospráv – do energetiky[6].

Rozvoj výroby a využití zeleného vodíku s ohledem na poptávku, analýza potřeb průmyslu a zajištění částečné domácí výroby zeleného vodíku (vodíkové „alleys“) s prioritou na bezpečný import z geopoliticky stabilních zemí, zaměření na využití vodíku pro průmysl a akumulaci, s pragmatickým přístupem.

Krajina jako indikátor zdravé ekonomiky

Zajištění zdravého fungování přírodních ekosystémů, jelikož jsou nezbytné i pro ekonomiku. Podpořme analýzu dopadů nabourávání přírodních ekosystémů na českou ekonomiku, jelikož nemáme k dispozici dostatek lokálních analýz a dat.

Cílevědomá a plánovitá obnova biodiverzity promyšleným systémem rozptýlených drobných biotopů, jako jsou např. krajinné prvky v produkční zemědělské a lesní krajině.

Zastavení finančně i materiálně náročné eroze půdy, vytvoření krajiny odolné na zvyšující se extrémy počasí.

Prioritizace poskytování veřejných služeb (zadržování vody aj.) především na státních pozemcích a nové modely podpory těchto cílů na soukromé půdě.

Rozvoj moderních způsobů hospodaření na zemědělské půdě a v lesích, včetně poradenské a jiné podpory, podpora inovativních hospodářských postupů zaměřených na udržitelnost a získání konkurenční výhody (certifikace lesů FSC, regenerativní zemědělství, precision farming, ekologické zemědělství, digitalizace, data, AI).

Podpora zemědělců a lesníků v přechodu k udržitelnějšímu hospodaření a lepší využití dostupných finančních zdrojů (např. ze Společné zemědělské politiky), včetně poradenství a zapojení kapitálových investic.

Vytvoření odolného potravinového systému skrze diverzifikaci zemědělské produkce, která zajistí stabilitu dodávek a odolnost vůči klimatickým rizikům.

Optimalizace zdrojů prostřednictvím lepšího využití půdy a vody a snižování zátěže na ekosystémy, čímž se posiluje dlouhodobá produktivita krajiny.

Změna paradigmatu, aby byla zdravá krajina a příroda chápána jako dlouhodobý zdroj prosperity.

Šetrné hospodaření se zdroji

Podpora zavádění cirkulárních obchodních modelů ve zpracovatelském průmyslu, které zmírňují dopady během celého životního cyklu (LCA) výrobků, uplatňují principy ekodesignu a konceptů “produkt jako služba”, využívají recyklované nebo obnovitelné zdroje a snižují emise výrobních vstupů.

Snižování materiálové náročnosti stavebnictví podporou rekonstrukcí stávajícího stavebního fondu, aktivací neobydlených nebo nevyužívaných budov[7] a politikami a nástroji umožňujícími uplatnění cirkulárního designu staveb v praxi (modularita, opětovné použití, digitalizace, materiálové katastry)[8].

Posílení systému cirkulární ekonomiky, s důrazem na předcházení vzniku odpadu napříč sektory, včetně recyklace a zodpovědnosti výrobců za své produkty v dalších kategoriích výrobků a nastavení fungujícího trhu s druhotnými surovinami.

Snižování dovozní závislosti na Číně, a to jak v oblasti surovin, tak v oblasti klíčových technologií.

Výzkum, vývoj a inovace jako motor vyspělé ekonomiky

Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v Česku a reforma řízení výzkumných institucí, zejména univerzit, s přehodnocením role peer reviews, financování renomovaných zahraničních chairs a zapojením multidisciplinárních přístupů. Cílem politiky podpory VaVaI by měl být vznik inovací a jejich komercializace v Evropě a Česku, abychom zvýšili svoji konkurenceschopnost na globálních trzích.

Důraz na aplikovatelnost výzkumu, včetně bonifikace a vytvoření specifických nástrojů podpory pro jeho převedení do praxe, za současné podpory výzkumu základního, jako nutného předpokladu pro aplikovaný výzkum.

Efektivní vynakládání veřejných financí na dopadové, disruptivní typy inovací a na výzkum na úrovni globální špičky, zaměření grantů na excelenci a konkrétní společenské výzvy, a snížení administrativní zátěže spojené s financováním VaVaI.

Podpořit vyšší zapojení soukromého sektoru a kapitálových investorů, zlepšit propojení inovativní firem a startupů s výzkumnými organizacemi, včetně univerzit, například formou inovačních klastrů, za účelem zrychlení zavádění inovativních nápadů do české ekonomiky a zachování její konkurenceschopnost na evropském a světovém trhu. Další příklady iniciativ na navýšení soukromého kapitálu pro výzkum a vývoj uvádí i Draghiho zpráva.

Podpora budování disruptivních a inovativních firem a startupů formou cílené podpory projektů v jasně definovaných sektorech, kde existuje potenciál velkého rozvoje po vzoru projektu Technologická inkubace. Zaměřit se na oblasti, ve kterých můžeme Česko nabídnout přidanou hodnotu, a kde tato podpora bude mít největší dopad (např. AI, EkoTech, ekodesign, GreenTech, HealthTech, Space industry, pokročilé materiály, nanomateriály, DeepTech, ...)

Zvyšování úrovně vzdělání a intenzivní reskilling a upskilling dospělých, zajištění efektivní realokace pracovních sil do perspektivních oborů.

Podpora mobility výzkumníků a interdisciplinárních řešení prostřednictvím profesních doktorátů a sabbaticalů, harmonizace pracovně-právních procesů napříč institucemi.

Tvorba politik na základě aktuálních vědeckých poznatků.

Nové byznys modely pro Česko

Schválení, dosahování a pravidelná evaluace jasného a dlouhodobého politického rámce včetně racionálních průmyslových, energetických a klimatických strategií (včetně NKEP, Státní energetické koncepce, Politiky ochrany klimatu) s ohledem na mezinárodní a evropské závazky, zajištění efektivní implementace politik ekonomické transformace tím, že budou jednotlivé rezorty úzce spolupracovat a postupovat v souladu s jednotným plánem[9,10]

Dodržovat a aktivně naplňovat evropský závazek k dosažení klimatické neutrality pro zajištění dlouhodobé stability české i světové ekonomiky, snižování energetické, materiálové a emisní náročnosti HDP při udržení nebo růstu HDP.

Podpora byznysu zaměřeného na výrobu net-zero technologií, včetně identifikace relevantních průmyslových odvětví[11] včetně strojírenství, vytváření podnikatelských příležitostí pro inovativní a ekologicky šetrné firmy v hodnotových řetězcích velkých podniků. Podpora vývoje a výroby pokročilých technologií, jako jsou baterie, tepelná čerpadla a komponenty pro obnovitelné zdroje energie.

Strategická podpora dekarbonizace emisně náročného průmyslu:

  • Cementárny a ocelářství: Elektrifikace, využití geologického ukládání CO2, zajištění dovozu zeleného vodíku, a podpora investic, inovací a vývoje infrastruktury pro sběr a kvalitní zpracování druhotných surovin[12] (ocelového šrotu, stavebních a demoličních odpadů, vedlejších produktů z průmyslu)

  • Stavebnictví: Podpora recyklovaných a jiných klimaticky šetrných stavebních materiálů (např. dřeva a dalších obnovitelných stavebních materiálů z udržitelných zdrojů, nízkoemisního betonu atd.), včetně odstranění regulačních bariér k využívání ve velkém měřítku a jejich upřednostnění v kritériích stavebních veřejných  zakázek. Zaměření na hodnocení celého životního cyklu staveb a uplatnění principů cirkulárního stavebnictví[13].

  • Petrochemie: Snižování energetické náročnosti, využití kogenerace a přechod na obnovitelné zdroje, recyklace plastů a přechod na pokročilá biopaliva, podpora vodíku, zmapovat potenciál pro využití vytěžených naftových dolů pro ukládání CO2.

Zdraví zákazníků jako priorita při přechodu na udržitelnější a bezpečnější výrobky a služby.

Podpora podnikání a zajištění spravedlivého přínosu zahraničních investic vytvářením daňového a podnikatelského prostředí, které motivuje k zakládání nových inovativních firem v Česku, nikoliv v zahraničí (např. takzvané ESOP), a zároveň láká zahraniční investory do Česka a k odvádění daní v něm. Nastavení prostředí k reinvesticím zisků na našem území.

Podpora firem ve shromažďování dat o jejich dopadech na životní prostředí a společnost, aby dosáhly na výhodnější úrokové sazby a byly konkurenceschopné pro zahraniční investory a B2B partnery s vysokými CSR standardy.

Pilotování technologií zachytávání a ukládání CO₂ (CCS), vytipování vhodných lokalit a nastavení podpůrných opatření, aby se CCS stalo ekonomicky výhodným sektorem, za současného důrazu na prevenci emisí jako primárního nástroje dekarbonizace.

Na základě doporučení Maria Draghiho podporujeme politiky směřující k využití soukromého kapitálu v rámci EU pro výrazné zvýšení objemu investic do strategických oblastí jako je zelená tranzice nebo dekarbonizovaná infrastruktura. To souvisí i se snížením nákladů pro investory a diverzifikací zdrojů financování podniků mimo tradiční bankovní sektor.

Důraz na rovnost pohlaví v přístupu k novým pracovním příležitostem spojeným s přechodem k udržitelným technologiím, využití vysoké vzdělanost žen v ČR a podpora jejich vyššího zapojení do ekonomiky.

Zapojení regionů do nové ekonomické reality

Transformace venkova a investice do regionální infrastruktury, komplexní transformace a správní konsolidace venkovských oblastí se zaměřením na veřejné služby (lékařská péče, školství), dopravu a infrastrukturu. Rozvoj účinných sítí veřejné dopravy v malých obcích s cílem řešit dopravní chudobu a zlepšit dostupnost. Zajištění spravedlivé distribuce výstupů ze zelené transformace, včetně spravedlivějšího a motivačního rozpočtového určení daní.

Vybudování vysokorychlostní železnice (VRT), rozvoj moderní dopravní infrastruktury, která podpoří ekonomický růst, propojení regionů a snižování emisí.

Výstavba a modernizace dálniční sítě, investice do rozšíření a zkvalitnění dálniční infrastruktury pro zlepšení dopravní dostupnosti mezi regiony, podporu ekonomického růstu a snížení dopravních kongescí.

Podpora udržitelné městské mobility prostřednictvím rozvoje veřejné dopravy, cyklistických tras a pěších zón. Zlepšení infrastruktury v příměstských oblastech pro snížení dopravního zatížení a zvýšení kvality života obyvatel.

Podpora rozvoje infrastruktury nezbytné pro rozvoj moderní a digitální ekonomiky, např. optických sítí.

Signatáři výzvy

Tuto výzvu svým podpisem podpořili:

Aliance pro energetickou soběstačnost
Asociace pro využití tepelných čerpadel
Business Leaders Forum
Czech Business Council for Sustainable Development (Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj)*
Fakta o klimatu
Hnutí Duha
Jihomoravské inovační centrum
Středočeské inovační centrum
Člověk v tísni
Asociace glampingu a malého bydlení
Asociace udržitelného podnikání
Climate & Sustainable Leaders Czech Republic
Czech Founders
Frank Bold
Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN)
Solární asociace
Změna k lepšímu
Baby Office
Tilia Impact Ventures
Kokoza

* Czech BCSD souběžně s podpisem výzvy přidalo doporučení

Sympatizanti výzvy

2. ekonomická transformace

Jsme rádi, že se do prohlášení, které vzniklo z diskuse nevládních organizací, firemních asociací a zástupců úřadů, dostala řada cílů, které propaguje iniciativa 2. ekonomická transformace – zejména větší podpora inovacím, dostupnost kapitálu pro firmy v ČR a využití celosvětové dekarbonizace racionálně a efektivně pro růst české ekonomiky. Rádi podpoříme společnou snahu o prosazení zmíněných témat.

Aliance pro bezemisní budoucnost

Aliance pro bezemisní budoucnost velice vítá a podporuje vytvoření tohoto dokumentu a zároveň se ztotožňuje se základními tezemi výzvy. Vnímá zároveň potřebu dopracovat a přinést detailnější plán v rámci sekce „Strategická podpora dekarbonizace emisně náročného průmyslu“. Tímto se tedy zavazuje společně spolupracovat na konkrétních řešení a plánu pro tento sektor a tímto i celou výzvu aktivně podpoří.

TAH - Centre for Innovations in Technology, Art, and Humanities

TAH - Centre for Innovations in Technology, Art, and Humanities hodlá spolupracovat se signatáři tohoto dokumentu na tvorbě zákonů, legislativních opatření a veřejných politik, které využijí potenciál nových technologií ve spojení s uměním, humanitními a společenskovědními obory. Cílem je komplexní a udržitelné řešení globálních výzev s pozitivními dopady na společnost, ekonomiku a prostředí pro život.

Zdroje

[1] Enrico Letta - Much more than a market (zpráva, 4/2024)
[2] Mario Draghi - The future of European competitiveness (zpráva, 9/2024)
[3] Oldřich Sklenář - Fotovoltaický průmysl a evropská importní závislost (factsheet, 1/2024)
[4] Fakta o klimatu - Cesty k čisté a levné elektřině (studie, 6/2024)
[5] Oldřich Sklenář - Zpoplatnění emisí z paliv pro dopravu a vytápění (factsheet, 9/2024)
[6] Kristina Zindulková - Komunitní energetika a energetická chudoba (paper, 2/2024)
[9] Martin Abel - Zelená transformace: proč Česko nemá plán? (paper, 8/2024)
[11] 2. ekonomická transformace - Mapa příležitostí (analýza, 10/2024)
[12] INCIEN - Příležitosti cirkulární ekonomiky pro dekarbonizaci českého průmyslu (studie o oceli a cementu, 10/2023)

Připojte se k této výzvě i Vy. Přidejte svůj podpis:

Po odeslání formuláře budete v blízké budoucnosti kontaktování pro ověření.

Informace o podepisované organizaci

Informace o vyplňující osobě

Děkujeme za Váš podpis. Brzy Vás kontaktujeme.

bottom of page